Když se řekne branný den, tak si většina z nás dospělých vybaví chvíle na základní školy, kdy jsme nacvičovali evakuaci a zkoušeli ochranné pomůcky pro případ nebezpečí hrozícího ze zbraní hromadného ničení. Ty doby jsou ale ty tam a dnešní děti již nic takového nezažívají. Je to však správné? I když hrozba studené války zmizela před více jak čtvrt stoletím, neznamená to, že žijeme ve zcela bezpečném světě. Každý občan se může kdykoliv dostat do nějaké nestandardní situace, kdy může být ohroženo jeho zdraví, nebo zdraví někoho jiného, nebo může jít dokonce přímo o něčí život. Přestože jsou dojezdy IZS (Integrovaný Záchranný Systém) stále rychlejší, prvotní řešení dané situace zůstává stále na občanovi, který se v situaci ocitne. Právě první minuty a správnost či nesprávnost jednání zúčastněných osob v takové chvíli rozhodují o tom, jak rozsáhlé škody vzniknou na zdraví a životech všech postižených. Ani u dospělých nemůžeme počítat se zachováním chladné hlavy a dodržením správných postupů, natož pak u dětí základních škol, které zpravidla dosud neměly možnost vyzkoušet si chování v takových situacích a správné reakce se naučit.
To už neplatí pro žáky druhého stupně ZŠ Na Slovance, kteří se 3.2.2016 účastnili akce Příprava žáků k řešení krizových situací spojených s obecným ohrožením. Jedná se o pilotní projekt organizovaný městkou částí Prahy 8. V rámci projektu je připraveno pět výukových bloků, v nichž mají žáci možnost seznámit se s nejrůznějšími krizovými situacemi a možnostmi jejich řešením.
Jedním z nejdůležitějších bloků je zdravověda, která je obsahově zaměřena tak, aby žáci uměli v první řadě správně reagovat, podat technickou první pomoc a zvládnout zajištění základních životních funkcí. Oproti běžným kurzům první pomoci je netradičně zařazena i část o ošetření zranění způsobeného výbuchem.
V bloku aktivní útočník se děti seznámí s tím, jak správně na případného útočníka reagovat a také si osvojí bezpečný přístup ke zbraním. Instruktor je seznámí například i s balistickou odolností stavebních materiálů vyskytujících se v jejich okolí.
Nakonec si děti vyzkouší několik modelových situací na dané téma.
Další blok je věnován improvizovaným výbušným zařízením. Nejprve se žáci seznámí s historií terorismu a postupně se přes ukázky atrap výbušných zařízení dostanou až k zásadám bezpečného chování v blízkosti podezřelých předmětů. V programu mají své opodstatněné místo i videa, která zábavnou formou ukáží, co dělat, pokud bychom někde venku, v přírodě či na ulici našli například nevybuchlou leteckou munici či podobný nebezpečný materiál. Je důkladně popsán postup pro ohlášení takového nálezu a vysvětleny zásady pohybu v okolí takovéhoto předmětu. Pro názornost jsou žákům i některé tyto předměty, které se dodnes dají na našem území nalézt, ukázány.
Poslední blok je zaměřen na rizika CBRN hrozby (Chemical, biological, radiological and nuclear defense). Instruktor se nezabývá pouze možnostmi CBRN terorismu, ale zaměřuje se především na řešení chemické havárie, na postupy a možnosti přípravy improvizovaných ochranných prostředků z běžně dostupných předmětů. Děti se zábavnou formou takovéto ochranné pomůcky pokusí samy vyrobit a připravit se tak na ochranu v případě úniku nebezpečných látek.
Po absolvování výukových bloků čeká žáky ještě malý elektronický test na téma brannost národa, na který zvolna navazuje kmenový kantor základní školy s výkladem na téma příprava občanů k obraně státu (program POKOS). Na Slovance se této úlohy výborně zhostil místní pan učitel dějepisu a na konkrétních příkladech z historie dětem vysvětlil potřebu zapojení občana do branné přípravy státu.
Žáci, kteří se projektu zúčastnili, si odnesli nejenom spoustu zajímavých a důležitých informací, ale získali i originální kartičku první pomoci, kterou mohou mít stále při ruce. Je na ní v několika málo bodech shrnuto to nejdůležitější z celého souboru přednášek.
Celou akci organizovalo občanské sdružení sx a na zajištění odborné části se významně podíleli instruktoři, kteří kromě vykonávání svých běžných povolání, slouží v Aktivních zálohách AČR.