V dnešní době má člověk, kterému není ukradená bezpečnost naší malé země, dvě možnosti jak přispět svou trochou do pomyslného mlýna naší obrany. Buď může nastoupit kariéru profesionálního vojáka, a nebo se může vydat cestou služby u Aktivních záloh AČR.
Já se rozhodl již v roce 2002 pro druhou z variant a i když je občas problematické skloubit osobní život, zaměstnání a službu u AZ tak rozhodně ničeho nelituju. Vstup do AZ neznamená totiž jen zařazení do tabulky a pravidelné vojenské cvičení, ale také vstup do kolektivu lidí, kteří jsou ochotni dělat něco nad rámec své občanské povinnosti. U většiny jednotek AZ také panuje výborný kolektivní duch a člověk, který se do kolektivu začlení, ví, že se může kdykoliv na kohokoliv spolehnout,což v dnešní společnosti chybí.
Můj nástup ke 121. rotě AZ (k tzv. Středočechům) radikálně změnil můj „základácký“ pohled na vojenské soužití a mohu říct, že služba u Středočechů byla výborným startem u AZ. Po několika letech služby se však otevřela možnost přestoupit s několika kolegy do nově vznikající záložní čety u 4. brigády rychlého nasazení.
U 4 brigády je pouze jediná záložní jednotka a to mechanizovaná četa zařazená do sestavy 41. mechanizovaného praporu dislokovaného v posádkovém městě Žatec. Jednotka vznikla v roce 2007 jako záložní četa praporu a její jádro až dosud tvoří především bývalí vojáci 12I str.roty AZ a 131 str.roty AZ. Jednotka je cvičena dle standardů 4.brn a její příslušníci jsou povoláváni na většinou čtyři pětidenní vyvedení ročně.
Výzbroj
Výcvik byl hned po vzniku jednotky veden na vozidlech BVP 2, která posléze vrámci přezbrojení útvaru nahradil KBVP Pandur. Trend přezbrojování brigády je znát i na pěchotních zbraních jednotlivce. V současné době proběhlo přeškolení personálu na novou útočnou pušku CZ 805 bren ( společně s tím již proběhly střelby čety i s granátometem,noční střelby s přístroji NV-Mag a probíhá doškolování se značkovačem D-Ball) Další novou zbraní je pistole CZ 75 phantom
V rámci přezbrojení armáda zavádí do svého střeleckého výcviku také řadu moderních střeleckých prvků, a postupů které musí každý z vojáků AZ v co nejkratším čase nadrilovat . Všichni příslušníci čety jsou průběžně cvičeni ve střelbě z Uk.59, OPU a RPG 7. Když někdo několik cvičení vynechá,stane se občas, že se doučuje s novou výzbrojí za pochodu, a to kolikrát provázejí i ůsměvné historky třeba o zbylé pružině po zborce zbraně a jiné.
Výstroj
Výstroj všech příslušníků je standardizována na úroveň vojáků z povolání i když ne vždy je výstroje dostatek, a je logické že při vystrojování má přednost příslušník útvaru. Pozitivní je, že všichni vojáci mají nafasovány ochranné pomůcky jako chrániče loktů a kolen či ochranné brýle, které jsou dnes povinné jak při některých střeleckých cvičeních tak třeba při výcviku boje v zastavěné oblasti.
Klasickým jevem u AZ je dokupování vlastní výstroje které je ze strany útvaru kvitováno pozitivně, dodrží-li se barevné standardy AČR.
Členění
Četa je tabulkově srovnatelná se standardem útvaru i když se z důvodů časové náročnosti výcviku a předávání techniky upouští od pozic střelců operátorů (jsou momentálně vycvičeni 4). Do budoucna se počítá že četa bude mít čtyři roje po 6 vojácích. V sestavě roje je univerzální kulomet, Opu,RPg7, velitel a dva střelci .
Výcvik
V současné době je znát trend zkvalitňování výcviku jednotky a snaha vedení útvaru cvičit vojáky AZ na co nejvyšší standard čemuž ne vždy tak bylo. Momentálně útvar poskytuje jednotce tu nejlepší péči v podobě kvalifikovaných instruktorů kteří patří k tomu nejlepšímu. co má 4. brigáda k dispozici. Základem každého cvičení je refresh ze spojovací, topografické, střelecké a zdravotní s použitím nejmodernějších pomůcek jednotlivce.
Dále jednotka cvičí pohyb po bojišti ať s technikou či bez ní a součinost do úrovně čety, průzkum, a v posledním roce započal i výcvik boje v zastavěné oblasti v rámci kterého je veden i výcvik CQB.
Očima aktivního záložáka
Po deseti letech působení u AZ jsem toho v armádě již dost zažil a viděl. Je znát že koncepce záloh je ještě poměrně mladá a řada vojáků z povolání ještě neví jak se jí chopit.
Někteří vojáci z povolání brali AZ ne jako povinnost plynoucí z jejich zařazení ale jako přítěž ke své každodenní práci a žili s myšlenkou že oni musí udělat o několik papírů navíc aby si banda záložáků mohla přijet hrát. S takovouto nevraživostí šla ruku v ruce i neznalost předpisů týkajících se AZ a nechuť řešit problémy spjaté s rozdílností služby.
S povděkem musím konstatovat že takovíto vojáci od útvaru většinou odešli či změnili zařazení a na jejich místa přicházejí srdcaři kteří si tu trochu práce navíc dají a kteří si uvědomují že v případě doplnění útvaru o AZ se mohou ocitnout v jedné díře společně se záložákem a pak může i jejich život být závislý na úrovni vycvičenosti onoho záložáka.