Tento střelecký postup se skládá ze dvou po sobě následujících kroků. V první řadě dva rychlé výstřely do vitální zóny, po kterých následuje třetí rychlý ale přesný výstřel do prostoru hlavy, do prostoru takzvaně smrtícího trojúhelníku (v tomto místě se nachází vývojově nejstarší část mozku mozkový kmen, který plní celou řadu důležitých funkcí). Ano, někdo by mohl namítnou, že je to nehumánní a drsné, ale jedná se o drill, který má své opodstatnění a stojí za to jej minimálně vyzkoušet a znát. První využití najde v sebeobraně, kdy je potřeba si uvědomit, že dva zásahy na střed těla odhodlaného útočníka nemusí zcela zastavit. V této chvíli nám totiž působí více faktorů, o kterých už toho bylo popsáno nespočet stran. Hlavní faktory jsou výkon munice a její deformační schopnosti, místa zásahu, tělesná stavba agresora, jeho vzdálenost a v neposlední řadě adrenalin, či psychotropní látky, jejichž vlivem nemusí krátkodobě útočník zranění vůbec cítit. Jiná situace je v případě, že má útočník přes vytální zónu balistickou ochranu. Většina dnes použité ochrany ustojí s přehledem běžně používané pěchotní zbraně, ale u výkonnějších nábojů se musí agresor poprat s velkou dávkou energie, kterou mu vaše střela předá. To znamená, že nemusíte mít prostor pro ukončení drillu. Holt, nežijeme v ideálním světě.
A jak je to vůbec s historií tohoto drillu?
Některé prameny uvádí, že tento postup vznikl během Mozambické války o nezávislost v letech 1964-1974. Zde byl nasazen při boji o letiště v součastném Maputu i autor drillu. Jako jeden ze zůčastněných Rhodéských žoldáků i Mike Rosseau bojoval proti partizánům z Freelimo. Při jedné z akcí zahl Mike za roh a narazil na partizána vyzbrojeného AK-47, který od něj nebyl dále než deset kroků. Mike ihned namířil svou pistoli Browning HP-35 a jak byl vycvičen, dvakrát za sebou zmáčk spoušť. Oba výstřely zasáhly protivníka z obou stran hrudní kosti, což obvykle stačí k jeho zneškodnění. K Maikovu překvapení partizán stále pokračoval v pohybu a tak Mike pozvedl zbraň a pokusil se vystřelit třetí ránu na hlavu. Tento výstřel přeťal míchu, což vždy vede k okamžitému „vypnutí protivníka“. Později tento zážitek vyprávěl svému kamarádovi Jeffu Coperrovi (zakladatel střelecké školy Gunsite Academi) a ten se svolením Mika začlenil v sedmdesátých letech tento dril do svých výukových osnov. V osmdesátých letech si tuto techniku osvojili i instruktoři LAPD SWATT, Larry Mudgett a John Helms. V součastné době tuto techniku cvičí i mnoho dalších jednotek téměř po celém světě a i v našich končinách se můžete potkat s její aplikací.
Autor: Jaroslav Macošek – Tacticoolna